Bach - Concertos Italiens | Alexandre Tharaud
Hudba obsahuje v sobě něco hluboce lidského, ale také dotýká se samotného nebe. Je jisté, stejné dílo může být interpretováno odlišně, to je to úžasné, co také v hudbě miluji - forma skladby a notový zápis jsou dané, ale je na hráči dát do skladby city a emoce, oživit ji neopakovatelným způsobem, neboť není nikoho, kdo by skladbu zahrál naprosto stejně, pokud není strojem. Hrát na hudební nástroj je fantastickým dobrodružstvím, a také hledáním sama sebe, svojí duše. Jsou i vzácné chvíle, kdy máš pocit jako když rozmlouváš s bohem. Nebo jako když se procházíš po neznámé, čarokrásné a tajuplné planetě, nacházíš podivuhodnou krajinu a v ní život, který nikde jinde není jenom tam; je blízký, přátelský, tu se stáváš se součástí vysněného světa, ale jen na okamžik než tóny odezní... a tak hraješ (či posloucháš) znovu a znovu, dokud planetu neprozkoumáš...
